Budoucnost rehabilitace začíná dnes

Ještě donedávna patřily robotické exoskelety, virtuální realita nebo simulace pohybu do sci-fi filmů, dnes se stávají běžnou součástí moderní rehabilitace. V Centru komplexní rehabilitace v Lázních Bělohradě s nimi pracují denně, aby účinně pomohli pacientům po cévních mozkových příhodách, s neurodegenerativními nemocemi nebo po úrazech a operacích pohybového ústrojí.

„Sledujeme vývoj v rehabilitaci a následujeme některé trendy. Využíváme například robotickou asistovanou rukavici Glorehu nebo systém Armeo Spring Pro kombinující exoskelet s virtuálním prostředím. Máme vysoce pokročilé trenažéry chůze Zebris Rehawalk a Walker View, které analyzují postavení a krok pacienta v reálném čase,“ jmenuje několik málo příkladů moderního vybavení MUDr. Alexander Kosztyo, primář a ředitel léčebného úseku Lázní Bělohrad a.s.

Právě zpětná vazba prostřednictvím okamžitých dat slouží samotným pacientům jako silný motivační prvek, zásadní pro jejich terapii. „Mozky jedou na motivaci. Pokud ji pacient nemá, nezlepšuje se,“ upozorňuje Mgr. Kateřina Macháčková, Ph.D., ředitelka pro rehabilitaci, vědu a výzkum. Její slova potvrzuje horolezkyně Kateřina Cetkovská, která se v Centru komplexní rehabilitace léčila po pádu z horolezecké stěny: „Zásadní byl chodící pás Zebris, který zaznamenával moji chůzi a vyhodnocoval ji. Díky tomu jsem měla okamžitou zpětnou vazbu. První kroky byly bolestivé, ale stěžejní.“

U celkově imobilních pacientů hraje zásadní roli přístroj Vibramoov, který stimuluje svalové úpony prostřednictvím vibrací přenášejících senzomotorickou informaci do mozku. „Nečekáme, až se pacient začne hýbat. Díky této technologii vytvoříme v mozku iluzi pohybu, i když reálný fyzický pohyb zatím možný není,“ upřesňuje primář MUDr. Kosztyo. 

Technologie sami o sobě nestačí

Během rehabilitace je podle doktorky Macháčkové klíčové přesné dávkování zátěže: „Mozek potřebuje být stimulovaný dostatečně, ale přiměřeně. Když ho zatížíme málo, nereaguje. Když příliš, zahlcujeme ho. Technologie nám umožňují tuto rovnováhu hlídat.“ „Díky nim získáváme objektivní data o tom, jak pacient na terapii reaguje, máme jasné důkazy, jak se zlepšuje, ale to nestačí. Vždycky to musí být komplexní přístup celého týmu, protože příčina těch nemocí není jednoduchá. Není to jen jedna věc,“ doplňuje primář Kosztyo.

Multioborové pojetí léčby v Centru komplexní rehabilitace znamená spolupráci lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, psychologa, logopeda, nutriční poradkyně, zdravotních sester, ošetřovatelů ale i sociální pracovnice, protetika a ošetřujícího personálu. Právě ošetřovatelé a zdravotní sestry tráví s pacienty většinu dne, proto je jejich přístup zásadní. „Způsob, jak budou komunikovat s pacienty, jak je budou ukládat, oblékat, krmit a tak dále musí doplňovat naši celkovou léčbu. Proto je sama školím, aby znali ideální postupy,“ popisuje svoji iniciativu doktorka Macháčková.

Velmi osobní a individuální přístup vyzdvihují desítky a stovky pacientů, kteří rehabilitaci v Lázních Bělohradě absolvovali. „Všichni mi dávali podporu a chuť zkoušet nové věci. Doktorka Macháčková mi donesla na vyzkoušení lezecké boty. Je taky horolezkyně, takže pochopila, co to pro mě znamená,“ svěřila se pacientka Cetkovská. Podobnou zkušenost má i Denisa Pýrková, která se v centru léčila po úrazu kotníku. „Každý den jsem se bála, jestli budu schopná chodit. Měla jsem před svatbou a všichni to tu prožívali se mnou. Díky lékařům a atmosféře, kterou bělohradský personál vytvořil, jsem nakonec mohla dojít k oltáři po svých,“ vzpomíná s dojetím Pýrková.

Ačkoliv budoucnost rehabilitace směřuje k využívání pokročilých technologií a umělé inteligence, tyto a další příklady potvrzují, že pro návrat do aktivního života zůstává stěžejní mezioborová spolupráce, zkušenosti a osobní přístup profesionálů.